Pěstování chilli v kokosovém médiu II

Pěstování chilli v kokosovém médiu – část II. – Příprava živného roztoku

Autor článku: darkb16a1

 

V dnešním díle článků o pěstování v kokosu se zaměříme na vůbec nejdůležitější oblast. Je to právě výživa, která určuje, jakou sklizeň budeme mít. Bude to 5 chcíplých minipapriček bídné chuti, nebo dva metry vysoký keř ze kterého bude miska plná krásných, šťavnatých plodů?

Než otevřeme toto poměrně obsáhlé téma, pojďme si v rychlosti zrekapitulovat, co jsme se dozvěděli v předchozím díle:

• Už víme, že pěstování v kokosu je hydroponické pěstování

• To znamená, že rostlinám musíme dodávat kompletní živiny, a používat speciální druh hnojiva určený pro hydroponii. Obyčejné hnojivo pro zeminu fungovat nebude, protože neobsahuje všechny důležité látky

• Důležité je také upravit PH roztoku tak, aby rostlina mohla přijímat všechny živiny, protože nesprávné PH znamená omezení schopnosti vstřebávat některé prvky rostlinou

• Víme také, že ke kořenům musíme přivést nejen dostatek živin, ale zajistit jejich vzdušnost (o tom ale až příště)

   Jak tedy na to, a kde začít?

 

Výběr správného hnojiva, poměru živin a síla roztoku

Každý z vás už asi někdy zažil situaci, kdy koukal v obchodě na regál plný hnojiv, a nevěděl kam dřív. Které je lepší? Které mi zaručí ten nejlepší výnos? Co když po použití toho nesprávného budou papriky chutnat divně?

Odpověď není úplně snadná, a pokud se chcete v problematice hnojiv plně orientovat, vřele doporučuji zakoupit k tomu nějakou literaturu – typicky v případě hydroponie knihu Howto Hydroponics od Keitha Roberta.

Pro úplné začátky vám však postačí řídit se několika jednoduchými pravidly:

 

Volba vhodného hnojiva – hnojivo pro kokos.

Já osobně mám velmi dobrou zkušenost s hnojivy BioNova, která jsou dvousložková a tak umožňují namíchat poměr živin (především dusíku) dle fáze ve které se rostlina nachází. Až mi dojdou, budu zkoušet třísložkové hnojivo od Advanced Hydroponics – ještě větší možnost namíchat si dle potřeby (např. v květu omezit dusík apod). Obojí lze zakoupit např na www.my-garden.cz – většinu mají skladem. Pokud nejste fanoušky zmíněných firem, pořiďte jakékoli jiné hydroponické hnojivo pro pěstování v kokosu.

 

Poměr živin je nutné přizpůsobit fázi, ve které se rostlina nachází. Velmi obecně a stručne lze říci, že:

•  

  • Ve fázi zakořeňování potřebuje rostlina více fosforu a dusíku ( tzn ideálně Dusík(N)-Fosfor(P)-Draslík(K) v poměru NPK 2:2:1)

  • Ve fázi růstu je důležité dodávat především dusík a u chilli v kokosu i vápník – poměr může být 2:1:1 ve prospěch dusíku

  • V okamžiku, kdy jsou rostliny dostatečně velké a silné, aby unesly květy a plody, začněte postupně snižovat dávku dusíku a zvyšujte podíl draslíku až na poměr 1:1:2 ve prospěch draslíku (tzn 1 díl dusík, 1 díl fosfor, 2 díly draslíku). Tento krok je velmi důležitý, protože pokud bude mít rostlina dostatek až přebytek dusíku, bude v růstové fázi a nebude vám nasazovat květy, případně je ihned shodí.

  • Těsně před sklizní doporučuji hnojivo, které vůbec neobsahuje dusík. V dobrém hydroponickém obchodě seženete PK hnojivo (viz obrázek, položka číslo 9), které dusík vůbec neobsahuje. Proč? Přemíra dusíku totiž velmi negativně ovlivňuje chuť plodů! Někteří pěstitelé proto často cca 14 dní před očekávanou sklizní zcela vyřadí použití hnojiv. Na tento krok ovšem velmi opatrně, ať vám rostlina zbytečně nechřadne, v případě hydroponie to není jako s hlínou, která má určitý „dojezd“. V hydroponii rostlině odstavíte živiny okamžitě.

Na konci tohoto článku naleznete pár praktických příkladů poměrů a obsahu hnojiv v roztoku, ale koukejte to nejdřív dočíst a nepřeskakujte! :-))

 

Obsah živin v roztoku je také velmi důležitý, aneb všeho moc škodí!

Jedna z vůbec nejběžnějších chyb, kterých se začínající pěstitelé dopouští, je příliš silné hnojení rostlin. Zde bych rád připomněl velkou výhodu pěstování v kokosu oproti hlíně – když to přepísknete a rostlina začne projevovat známky přehnojení, je velmi jednoduché se přebytečného hnojiva zbavit – kokos prostě propláchnete dávkou čisté vody s upraveným pH, a je klid. U hlíny proplach obvykle vyplaví jen velmi malou část hnojiva.

Jak ale zjistit, kolik hnojiva v roztoku je? V zásadě máte 2 možnosti:

•  

  • Mrknete na návod od výrobce, a tak nějak to odhadnete (tzn 1 ml hnojiva na 1l, dáte to kytce a „ono se uvidí“). Tohle není špatné pro experimentování a pro pěstování rostlin, které snesou vysokou dávku hnojiva (např. rajčata jsou ideální na experimenty).

  • Koupíte si EC měřič(viz obrázek, položka číslo 3). Jedna ze dvou investic, které jsou v porovnání s pěstováním v zemině „navíc“, ale VELMI se vyplatí. EC měřič není ve výsledku nic jiného, než přístroj na elektrickou vodivost roztoku. Čím více hnojiva v roztoku, tím vyšší hodnota EC. Je to funkčně jednoduchý přístroj a stačí vám ten nejobyčejnější. V našich podmínkách obvykle měří v jednotkách mS/m, a pro představu uvádím základní čísla EC roztoku, se kterými se můžete setkat:

 

 

Destilovaná voda: 0 (neobsahuje žádné minerály, takže EC je nula)

Voda z kohoutku: 0,5 (na rozdíl od destilované vody obsahuje minerály, vodní kámen, pár solí atd)

Roztok pro pěstování malých rostlinek: 0,7

Roztok pro růstovou fázi: 1,2

Roztok pro pokusy „kolik hnojiva kytka snese“: 1,8 (značná dávka hnojiva)

Jak vidíte v textu výše, obsah živin není vždy stejný. Tak jako u poměru živin, i u samotného obsahu živin je důležité sledovat fázi, ve které se rostlina nachází, a obsah dle toho upravit. Opět do toho můžete jít po hlavě a začíst se v mnoha HowTos abyste pochopili, jak vše funguje do podrobna, nebo můžete jít podobnou cestou jako já – sledovat jak se rostlina chová a dle toho upravovat obsah živin.

Pro případ druhé volby opět pár dobrých rad:

•  

  • NIKDY nepoužívejte plnou dávku hnojiv, která vám doporučí výrobce, a nechoďte obecně nad EC 1,8. Hydro hnojiva jsou v drtivé většině doporučena pro pěstování jiných typů rostlin, než jsou chilli papriky. Zlaté pravidlo říká „začněte na polovině a sledujte, jak rostlina reaguje“.

  • NIKDY nezvyšujte dávku hnojiva skokově, ale postupně. Kořenový systém si musí zvyknout, jinak riskujete popálení kořenů a rostlinu vystreslou, poškozenou kytku.

  • V počátcích růstu a v době zakořeňování používejte co nejnižší obsah živin, podpoříte tím růst kořenové soustavy a zabráníte popálení mladých kořenů příliš silným roztokem (hnojivo není nic jiného než minerál-či jinak sůl…). Doporučuji začít na EC o 0,1-0,2 vyšší než čistá voda z vašeho kohoutku (tzn. změřte si EC čisté vody u vás!)

  • V období růstu rostliny můžete zvyšovat EC až k 1,1-1,4, výše nedoporučuji. Berte prosím na vědomí, že každý druh chilli má jiné požadavky, a zatímco některé druhy potřebují velký obsah živin z důvodu velkého vzrůstu, ty které rostou pomaleji (tzn většina zástupců rodu Chinense – Naga, Habanero, atd) vyžadují výrazně MÉNĚ hnojiva. Vždy tedy sledujte, jak rostlina reaguje a upravujte dle toho zálivku!

  • V období květu je dobré EC začít postupně snižovat k cca 0,9-0,7. Hnojivo, které obsahuje obzvláště hodně dusíku, by mohlo chuť plodů zničit a pokud chcete před sklizní úplně hnojivo vynechat, musíte na to rostlinu připravit.

  • VŽDY upravujte dávku hnojiva podle světelných podmínek a teplot. EC výše jsou uvedeny pro případ, kdy má rostlina dostatek světla (tzn skleník na jižní straně domu, indoor lampa která má minimálně 250W a jede alespoň 10 hodin denně). Pokud máte horší světelné podmínky, dávku hnojiva SNIŽUJTE. Pro názorný příklad uvedu svoji nedávnou zkušenost- při indoor pěstování pod 250W lampou, která nedokázala dosvítit na všechny listy, začaly rostliny umístěné dále od světla vykazovat příznaky přehnojení (pokroucené listy, tmavě zelená nezdravá barva..). EC bylo 0,9. Po přemístění do slunného skleníku rostliny do 14 dní vykazovaly nedostatek hnojiva – EC muselo jít na 1,1 aby se vrátily do normálního stavu!

Už mám hnojivo i měřák, co teď?

 

Hurá, hurá, jdeme míchat, konečně praxe! :-) . Je to velmi jednoduché. Pokud jste doposud pozorně četli, víte, jaký poměr živin potřebujete, a víte jaký obsah živin potřebujete. Pro příklad vezmu svoje současné roztoky:

•  

  • Rostliny jsou venku ve skleníku, mají dostatek tepla a světlo celý den

  • Rostliny jsou velké, dospělé, mají bohaté zalistění a já je chci donutit, aby šly do květu

  • To znamená, že jim začnu ubírat dusík(N), a zároveň začnu přidávat draslík(K)

  • Tím, že jsou venku a mají světlo, mohu si dovolit o něco silnější roztok než v indooru se slabším světlem -250W výbojkou

  • Mým cílem je tedy roztok s poměrem hnojiv který je „rovný“ – tzn podíl jednotlivých makroprvků NPK je cca stejný – 1:1:1, a EC cca 1,0

Pokud vám matematika nedělá dobře, přeskočte následující odstavec, kupte si hnojivo jednosložkové na růst(viz obrázek, položka číslo 7), jednosložkové na květ(viz obrázek, položka číslo 8) a používejte dané hnojivo v daný čas. Nalijte je do vody, změřte EC a případně přidejte hnojivo než dosáhnete chtěného poměru, a hotovo. Ušetříte si tím čas strávený mícháním hnojiv, ale budete mít o něco menší kontrolu nad výživou.

Pokud máte dvousložkové hnojivo(viz obrázek, položka číslo 2), čeká vás trochu počítání. Já postupuji takto: do libovolné nádoby napustím potřebný objem vody a nechám ji ohřát na okolní teplotu. Pokud nemám čas, pomůžu si teplou vodou z kohoutku. Změřím si EC čisté vody – to abych věděl pro jistotu, kolik hnojiva budu přidávat. Voda má EC 0,54. Používám dvousložkové hnojivo. Složka A obsahuje čistý dusík(N) a vápník (ten neberu v úvahu. Složka B obsahuje jen fosfor(P) a draslík(K), a mikro-prvky (ty opět neberu v úvahu pro výpočet). Ideální stav, stačí smíchat stejný podíl složky A a B, a mám hnojivo v poměru NPK 1:1:1! Co víc si přát :-). Pokud bych byl v růstové fázi, kdy potřebuji více dusíku, dal bych o něco více složky A než složky B. V pozdější květové a plodové fázi budu složku A, která obsahuje dusík, hodně omezovat. Obě hnojiva mám tedy bokem smíchána v poměru 1:1 složka A a složka B. Pak už stačí jen vložit EC měřič do nádoby s vodou, postupně do ní lít hnojivo a na displeji sledovat, jak hodnota EC stoupá až na kýžených 1,0. Nezapomeňte při měření roztok míchat :-) .

A tím je roztok z hlediska hnojiva hotový.

Časová náročnost? Pro úplného začátečníka co panikaří a v jedné ruce drží návod cca 20 minut. Po 3 měsících pěstování cca 2 minuty.

Ještě ale nemáme zcela hotovo. Zbývá poslední krok – pH.

 

 

 

pH

„Milí žáci, vítejte na hodině chemie. A nyní si ověříme, zda je přítomen hliník“.

Ne, tak hliník nás v tomto případě opravdu nezajímá. Nám jde o jedno, o poslední fázi přípravy živného roztoku – a tou je jeho hodnota pH, neboli jeho kyselost/zásaditost. Pokud si vzpomínáte na pokusy s octem či sodou v hodinách chemie na základní škole, na měření pomocí žlutých lakmusových papírků, tak si vzpomínáte přesně. Jen to teď bude o něco přesnější měření.

Jak už víme i z pěstování rostlin v hlíně, každá rostlina vyžaduje trochu odlišné pH prostředí, ve kterém roste. Některým rostlinám vyhovuje kyselé prostředí s pH okolo 5, typicky rašelina, některé zase vyžadují zásaditou půdu s pH okolo 7 – typicky půdy s větším podílem vápence. Podobně je tomu i v hydroponii, ale zde, jak jsme si už řekli v předchozím díle našeho článku, hraje pH ještě jednu velmi důležitou roli – a to je umožnění získávání všech živin z roztoku.

Proč musím upravovat pH a jak ?

Důvod je velmi jednoduchý. Schopnost rostliny přijímat živiny kořenovou soustavou je mimo jiné závislá na pH roztoku. Když má roztok nesprávné pH ( typicky pod pH 5 a nebo nad pH 7), rostlina je schopna čerpat pouze některé živiny – v případě příliš vysokého pH například rostlina nepřijme některé důležité makroprvky a dusík, při příliš nízkém pH zase bude problém s vápníkem, fosforem… zkrátka a jednoduše, aby to fungovalo, pH musí být správné. A že je to s pH hodně rychlé, mně osobně stačila jedna chyba, kdy jsem roztok namíchal VELMI kyselý a nezkontroloval jej po sobě, a do dvou dnů rostlina vypadala velmi nezdravě. Naštěstí rychlý průplach kokosu problém vyřešil.

Úprava pH je velmi jednoduchá, provádí se pomocí doplnění kyseliny fosforečné do roztoku. Tuto kyselinu seženete v každé lepší drogerii za pár korun, pokud nemají, tak v growshopu. Nedoporučuji kupovat kyselinu dusičnou, protože je velmi silná a velmi snadno tak kyselost roztoku přeženete, a následky se opravují složitě (musíte dolít vodu, pak hnojivo, pak vám zbyde roztok a co s ním..).

Co se samotného změření pH týče, tak pokud jste doufali, že lakmusové papírky zaberou, tak je mi líto. Ne. Jsou velmi nepřesné, jejich rozsah je 0-14, s citlivostí cca +-1pH. Vás však zajímá rozsah pH 5-7, s citlivostí +-0,1 pH ! Máte 2 možnosti:

• Jednoduchý pH indikátor ve formě kapaliny, například Ben Test půdní pH(viz obrázek, položka číslo 5), který je k dostání v každém lepším hobbymarketu (OBI, Hornbach..). Jeho značnou nevýhodou je fakt, že nemůžete měřit pH celého roztoku, ale jen části – kterou si odlijete bokem. To znamená, že si změříte pH, upravíte kyselinou, odlijete bokem, změříte, upravíte „na oko“, odlijete, změříte… celkem opruz a velká šance na to že to přestřelíte, kyseliny nalijete moc, a budete ředit vodou, přidávat hnojivo…

• Pořídíte si kvalitní pH měřič(viz obrázek, položka číslo 4). A opět jsme u growshopu. Nahoře u EC jsem psal, že vám stačí ten nejobyčejnější. U pH to bohužel není pravda. Ty nejlevnější měřiče jsou zároveň poměrně nepřesné, pomalé (čekáte i minutu na hodnotu..), a hlavně se značně rozkalibrovávají. A kalibrace pH měřiče je důležitá. Na pH měřiči nešetřete. Můj osobní favorit po předchozích nezdarech je Essential pH který jsem pořídil v mém oblíbeném growshopu www.my-garden.cz .

Bude vás to stát nějaké peníze, ale výsledek za to stojí. Sám jsem používal Ben Test půdní pH nějakou chvíli, takže to mohu dobře zhodnotit.

A jako obvykle, pár pravidel do začátků:

•  

  • Změřte si pH čisté vody – ať máte představu jak kyselou/zásaditou vodu máte. Čím zásaditější (čím vyšší číslo pH), tím větší je pravděpodobnost výskytu vodního kamene – tím více vám bude pH roztoku po korekci kyselinou utíkat (viz níže). Obvykle naměříte cca 7,4-8, tedy lehce více zásadité prostředí než potřebujete.

  • VŽDY nejdříve dejte hnojivo, pak řešte pH! Hnojivo pH roztoku ovlivňuje!!

  • Ideální pH roztoku pro pěstování v kokosu je cca 6,1-6,4 – to je váš cíl

  • Po úpravě pH nechte roztok chvíli stát (cca 2 hodiny). Změřte pH a pokud se změní, znovu upravte pomocí kyseliny. Za změnu pH může vodní kámen (to je prevít, tentokráte doopravdy). Je proto nezbytné pH změřit u odstátého roztoku, nepoužívat čerstvý roztok ihned na zálivku!

  • Zřeďte si předem kyselinu(viz obrázek, položka číslo 6). Kys. fosforečná, kterou pro úpravu pH potřebujete, se obvykle prodává ve vysoké koncentraci (až 98%)! Namísto toho, abyste počítali, jestli potřebujete 2 nebo 3 kapky kyseliny, a navíc pokaždé manipulovali s poměrně silnou žíravinou, kyselinu si zřeďte s vodou, aby byla slabší. Osobně používám cca 10% roztok (tzn na 1 díl 98% kyseliny jsem dal 9 dílů vody). Daleko snáze se s ním pracuje, a když jej vylijete na něco či na sebe (tak jako to dělám občas já), nic se nestane. Nezapomeňte na to, že čistá kyselina fosforečná leptá sklo, takže plast je váš kamarád. U dusičné přesně naopak.

  • Kyselinu lijte do roztoku po částech, a průběžně sledujte hodnotu pH na měřiči. Jen tak se vyhnete překyselení roztoku a oprava této chyby je opruz (viz výše- vodu, hnojivo, znovu měřit atd atd).

S pH je to úplně stejné z hlediska náročnosti jako s EC. Začátečník z toho bude vyjukaný a párkrát to neodhadne, já pH měřič používám jen jako kontrolu po nalití kyseliny, protože uz si pamatuju kolik mililitrů kyseliny je obvykle třeba, a úprava pH je pro mne otázka dvou minut max. Jen se nezaleknout složitějších začátků.

A teď už máte roztok definitivně připraven, a jde se sázet, zalívat, pěstovat.

Ale počkat, do čeho?! A jak to mám nachystat, kam zasadit, co poměr s perlitem, jak často zalívat, a když moje kytky vypadaj divně ?

Tak přesně o tomto si budeme povídat v dalším díle článku o pěstování (nejen) chilli v kokosu. Hezký den vám všem! :-)  

 

29.05.2011 vložil booca • sekce: Vše o pěstování