autor článku: darkb16a1
Úvod
Je neděle večer, já sedím na terase, a začínám psát. Psát článek o tom, jak pěstuji chilli papriky. Pár metrů ode mne je skleník, ve kterém rostou tříměsíční chillies. Některé z nich mají 160 cm, všechny nasazují na květ. U těch, kde jsem udělal zástřih a pěstoval je spíše jako keřík je odměnou téměř 1cm silný kmínek. „Docela to funguje, zdá se“ hlásí manželka – když sledujeme výsledky prvního pokusu o pěstování paprik v jiném médiu než je klasická zemina. Letos jsme totiž zvolili první krok k hydroponii – pěstování v kokosové drti. A protože motto „ dej člověku rybu a nakrmíš ho na den, nauč jej rybařit a dáš mu jídlo na celý život“ je pro mne daleko více než prázdná hláška, za kterou by se určitě rád postavil lecjaký politik ve svém reklamním šotu, rozhodl jsem se, že se s vámi podělím. Dělit se ale dnes (možná zítra? ) nebudu dělit o papriky, ale o zkušenosti. O to, co se dařilo, o to co se nepovedlo, na co si dát pozor, jak se vyvarovat nejčastějším chybám. Předesílám, že nejsem žádný mnoholetý pěstitel, k chillies mne přivedla kuchyně a obliba pálivého jídla, takže některé termíny berte s rezervou. Pokud budete mít dojem, že pro vás některé mnou doporučené postupy nefungují – OK! To, co píšu, není kuchařka ani návod krok po kroku, jsou to zkušenosti a budu jedině rád, když se i vy podělíte o své v diskusním foru www.chilliweb.cz . Zároveň bych také rád zmínil mé nejoblíbenější zdroje informací, které považuji za nepostradatelné především v začátcích pěstování:
www.fatalii.net – úžasná stránka o pěstování chilli, vřele doporučuji sekci Hydroponics
www.fataliiseeds.net – velmi kvalitní zdroj semínek chilli, všechny papriky které uvidíte na mých fotografiích jsou od Fataliiseeds
www.my-garden.cz – můj oblíbený growshop, na rozdíl od ostatních se kterými jsem měl zkušenost tihle chlapíci rádi poradí, pomohou, byli to oni kdo mne přivedl na myšlenku pěstování v kokosu a poskytli mi základní rady, od kterých jsem se odrazil. Vřele doporučuji!
Howto Hydroponics by Keith Roberto – vynikající kniha o hydroponii, obsahuje mimo jiné velmi podrobné návody jak si postavit vlastní hydroponický systém, lze zakoupit např. na www.amazon.com .
Nejdříve trocha teorie, aneb zpět k základům
Co je to vlastně pěstování v kokosovém médiu, a v čem je jiné oproti hlíně? Jednoduchá otázka, ale pro odpověď si budeme muset zajít trochu dál, konkrétně do oblasti hydroponického pěstování. A vo vo vo vo tom to totiž je… .
Asi každý z vás už ten pojem jednou slyšel. Hydroponie, aeroponie, pasivní a aktivní typy, cirkulační a necirkulační.. jednomu z toho jde hlava kolem. Faktem ale zůstává, že všechny systémy, a to i pěstování v kokosu mají jedno společné – pěstování probíhá v živném roztoku. Obyčejná půda z pole, zahradnický substrát, speciální super-vyhnojený-mega-předražený substrát z growshopu pro ty co raději svoje kytí smotají do brčka než aby sklízeli jejich plody mají také jedno společné – na rozdíl od hydroponie v zemině jsou živiny již zastoupeny, probíhají v ní nejrůznější hnilobné procesy a jsou plné bakteríí, hub a dalších elementů, které rostlinám napomáhají přirozenou cestou živiny získávat. Nic takového v hydroponii není – médium ve kterém pěstujete, ať už to je rockwool, keramzit, perlit, systém který pomocí trysek dodává živiny zcela obnaženým kořenům, nebo již několikrát zmiňovaný kokos, vždy je to systém který sám o sobě NEMÁ ŽÁDNÉ ŽIVINY a ani NEUMOŽŇUJE jejich vznik rozkladem sama sebe či materiálů jako je listí apod. Rolí, které pěstební médium v hydroponii hraje je mnoho – od pevnějších materiálů které poskytují stabilitu kořenům a celé rostlině, přes velmi dobrou vzdušnost (kořeny potřebují značné množství kyslíku ke své existenci), po estetickou funkci zakrytí roztoku. Vypadá to jako nevýhoda pro hydroponii – naštěstí jen na první pohled. Zemina je sice „přírodní“ materiál, který obsahuje většinu potřebných živin, ale zdaleka není tak efektivní pro rostlinu, jak by mohl být. Kromě procesů které jsou pro rostlinu prospěšné také probíhají i zcela neprospěšné hnilobné procesy, i sebevzdušnější substrát nikdy neposkytne kořenům tolik kyslíku, a vždy budete v situaci, kdy řízení výživy pro rostlinu je velmi nepřesná věda, a přehnojení se řeší jen velmi obtížně. Naproti tomu v hydroponii máte velmi dobrou prakticky okamžitou kontrolu nad množstvím živin, které rostlině dodáváte, v případě jakékoli chyby ji můžete velmi jednoduše napravit obyčejnou výměnou roztoku. To se u pěstování v hlíně asi jen tak nepodaří….
Jednoduše. Pro jakýkoliv typ hydroponického pěstování – a pro nás tedy pro pěstování v kokosové drti, platí několik základních pravidel. Zpočátku se mohou zdát o něco náročnější – po cca měsíci kdy si zautomatizujete základní kroky vám to přijde jako brnkačka.
ŽIVINY. Základním rozdílem, jak jsme si již řekli, je fakt, že v hydroponii veškeré živiny musíme rostlině dodat ve formě roztoku, protože médium ve kterém je pěstujete žádné živiny neobsahuje. To tedy znamená, že nemůžeme použít standardní hnojivo pro pěstování v zemině, ale je třeba používat hnojiva výhradně určená pro hydroponické pěstování. Hnojiva pro pěstování v zemi neobsahují všechny důležité živiny, a také je neobsahují ve formě, která je pro hydroponicky pěstované rostliny přijatelná. Představte si to jednoduše – vy taky nelížete svodidla, když vám doktor řekne že máte málo železa… i rostlině je potřebujete dodat ve správné formě. Mimochodem, když říkám hnojivo pro hydroponii, nemám na mysli tablety za 19 Kč z vašeho oblíbeného hobby marketu, ale kvalitní hnojivo ze specializovaného obchodu. Nezapomeňte na to, že čím budete rostlinu živit, takovou plodinu potom budete jíst.
PH. Dalším důležitým elementem je PH roztoku. Podobně jako v pěstování v substrátu, i v hydroponii má smysl nastavit PH tak, jak to danému druhu pěstované rostliny vyhovuje. Daleko důležitější je však nastavení PH z důvodu umožnění vstřebávání všech živin, které jsou nezbytné pro zdravý růst rostliny. Každý z makro a mikro prvků, které rostlina potřebuje, je totiž vstřebáván jinak při jiných hodnotách PH, a pokud nenastavíte PH roztoku správně, nebude rostlina některé živiny vůbec přijímat.
KYSLÍK. Pro to, aby rostlina dokázala přeměnit živiny a provádět látkovou výměnu, potřebuje CO2 (a slunce, a vodu…atd). To všichni známe. Málokdo však ví, jak extrémně důležitou roli hraje dostatečný přísun vzduchu ke kořenovému systému rostliny pro to, aby z něj mohla rostlina získávat kyslík, a samozřejmě, aby kyslík zabraňoval anaerobnímu rozkladu (hnití). A zde přichází jedna z největších výhod hydroponie. Ať už se bavíme o pěstování v kokosu či jinému médiu, vždy tento způsob pěstování nabízí MNOHONÁSOBNĚ lepší podmínky z hlediska přístupu kořenů ke vzduchu, a tak umožňují daleko snazší získávání kyslíku kořeny pro látkovou výměnu a získávání energie. Některé systémy – aeroponické- dokonce jdou tak daleko, že kořeny rostliny visí ve vzduchu v nádobě, a jsou konstatně „mlženy“ jemnými tryskami které ženou živný roztok přímo na kořeny. Není potom divu, že velikost kořenů je i čtvrtinová oproti pěstování v hlíně – účinnost hydroponie je v tomto ohledu mimořádná!
Všechny tyto body jsou velmi důležité a detailně se k nim vrátíme v dalších dílech o pěstování v kokosu. Teď pojďme ještě na chvíli k základům.
Už tedy víme, že pěstování v kokosu je hydroponie, že v hydroponii potřebujeme hlídat 3 základní věci – obsah a poměr živin, PH roztoku a dostupnost vzduchu pro kořeny rostliny. Jak to ale souvisí s kokosovým médiem, jaké jsou jeho výhody, co to stojí a kde tu věc sakra seženu?!
Základy pěstování v kokosovém médiu
Všimli jste si někdy v hobby marketech takových těch divných hnědých briket, obvykle v oddělení s hnojivy či v oddělení orchidejí, zabalených ve folii? Tak to je ono.
Pro hydroponii se jedná o velmi běžně využívanou surovinu. Ve skutečnosti to není nic jiného než rozdrcený kokosový ořech na více či méně hrubou směs. Ta se potom zcela zbaví vody a následně slisuje do brikety. Po namočení získáte z jedné cca 100g kostky až 9L drti vhodné pro hydroponii. V našich končinách se zavedlo o něco známější pojmenování než médium, a to kokosový substrát. Já osobně toto označení nepreferuji a nepoužívám, protože lidi akorát plete, toto spojení vyvolává falešný dojem, že kokosová drť je jen jiný druh zeminy (viz nápisy zahradnický substrát v obchodech apod). Pravda je, že pěstování v kokosové drti je čistokrevná hydroponie a s klasickým způsobem pěstování nemá téměř nic společného.
Proč zrovna kokosová drť? Důvodů je několik.
Odolnost drti proti vlivům prostředí a především živného roztoku. Ono hnojivo totiž není nic jiného než rozpuštěné minerály a cheláty, což jsou poměrně agresivní látky. Kokos má v tomto směru ideální předpoklady – když zvládne plout několik měsíců jako plod po moři, proč by nevydržel náš výrazně jemnější živný roztok.
PH stálost. Jeden z velmi důležitých požadavků na hydroponické médium. Potřebujete takové prostředí, které samo o sobě bude jen velmi minimálně (ideálně vůbec) ovlivňovat PH roztoku. Kokosová drť má sama o sobě PH o něco nižší než je optimální, lze to však velmi jednoduše vyřešit prvotním proplachem před zasazením rostliny
Vysoká schopnost zadržet vláhu. Zkuste si někdy vzít již připravenou kokosovou drť, tedy tu která je již namočena, a stiskněte ji v dlani. Uvidíte, jak velké množství vody pustí – je skoro jako houba. Tato vlastnost je velmi podstatná – schopnost poskytovat rostlině snadno dostupnou vláhu, kokos umí velmi dobře vlhkost „natáhnout“.
Možnost využití bio hnojiv. Kokosová drť je jedno z mála hydroponických medií, ve kterých probíhají jak velmi základní biologické procesy (tedy jistá podobnost se zeminou), tak nevyžaduje využití cirkulačního oběhu jako například EBB systémy pro zálivku. U kokosu můžete zalívat standardní cestou – od obyčejné konve, až po automatickou závlahu pro klasické pěstování. Cirkulační systémy bio hnojiva moc nezvládají, protože se systémy snadněji zanesou, a navíc bio hnojiva se postupně sama rozkládají, což u kokosu vůbec nevadí, ba naopak!
Možnost znovu-využití. Stejně jako u dalších hydroponických medií, i kokosovou drť můžete z rostliny na konci jejího života „vytřepat“ a použít znovu. Stačí jen dodat živiny a jedeme dál.
Velmi dobrá podpora stability. U většiny běžně používaných hydro systémů je kořenový bal uložen v poměrně nestabilním materiálu, a je zvykem, že je rostlinu třeba uchytit zvrchu – tedy úvazem vrcholu rostliny na pevný bod nad ní. Toto u kokosu není třeba, je dostatečně stabilní a pokud to rostlina vyžaduje, můžete použít klasickou bambusovou tyčku umístěnou přímo do kokosu.
Samozřejmě nic není zadarmo, a tak i kokosový systém má některé nevýhody.
Nevýhody oproti klasickému pěstování v zemině jsou pro hydroponii společné, a nemají vliv na to zda jedete v kokosu nebo v jiném systému:
Je to o něco dražší, potřebujete počáteční investici do systému a do některých měřičů (minimálně EC)
Je to časově náročnější, především v případě, kdy si pro každou zálivku chystáte nový roztok (typicky bio hnojiva)
Je nutné se o tom nejdříve něco dozvědět, a mít zájem sledovat co se s rostlinou děje. U zeminy obvykle stačí rostlinu zasadit a zalévat vodou, i když nebude moc pěkná, něco vám urodí. U hydroponie se musíte starat.
Specifické nevýhody pěstování v kokosu oproti ostatním hydroponiím:
Není to úplně čisté. Kokosová drť je vcelku jemný materiál a při přesazování vás čeká podobný úklid jako po hlíně.
Malá možnost ovlivnění vlhkosti média. Na rozdíl od cirkulačních systémů jako je EBB&Flood, kde zálivku řídíte počtem zaplavení média za den, u kokosu je to klasická zálivka. Jednou zalijete, a pak už jen čekáte, až drť vyschne. Pro rostliny, které nemají rády přílišnou vlhkost kořenového balu je jediná možnost- naředit drť perlitem. Tím získáte jednu konkrétní vzdušnost a moc ji neovlivníte – když totiž necháte kokosové medium klasicky vyschnout, výrazně se zvýší obsah živin (odpaříte vodu=zůstanou soli) a to může kořeny poškodit, proto se tato cesta příliš nedoporučuje. Mám však dobrou zprávu – po několika experimentech se mi podařil najít poměr kokosová drť/perlit který je přijatelný a účinný pro většinu chilli.
Příznivé prostředí pro škůdce. Obzvláště smutnicím zjevně kokos nevadí, a tak pokud čekáte, že toto za vás hydroponie vyřeší, není tomu tak.
Zdá se vám to složité? Co teda máme udělat?
Nezoufejte, vše si v klidu projdeme krok po kroku, podíváme se jak zjistit správný obsah živin, jak poznat že se děje něco špatného, jak změřit a upravit PH, a hlavně, jak za pár měsíců získat z tohoto: (obrázek 1)
Tohle: (obr. 2)
26.05.2011 vložil booca • sekce: Vše o pěstování